Menu → Ewa Farna Blog Soutěže Bleskovky Diplomy Galerie FansWebSpeciál Facebook


Hlasuj pro Ewu v anketě Český slavík Mattoni!


Připomeňte si s námi koncert z pražské Lucerny! Koncert z roku 2009 si můžete pustit na FansWebu po kliknutí na banner!



DESKA LEPORELO

Objednávejte nyní zde : http://www.bontonland.cz/ewa-farna-leporelo/



Přidej se k nám na Facebook a nic ti z našeho webu neunikne!!!



Spolupracujeme:


AKTUÁLNĚ NA FANSWEBU:

Chystáme návrat a žijem příběh z Leporela! :)

Vaše snaha bude marná nejlepší je Ewa Farna!

Rozhovor

18. července 2008 v 21:41 |  News
Rozhovor pro časopis IN
V salonku pro interview byli dva lidé. Automaticky jsem se podívala ke dveřím, kdy že přijde Ewa. Pak jsem zaostřila na dívku vedle mě a zjistila, že tam stojí. Slečna o půl hlavy vyšší než já a hodně jinačí než na obálkách časopisů. Podarovala jsem jí několika IN!y a reakce byla překvapující: "Jé, to je časopis pro věřící holky?! To chci!"
To znamená, že máš nějaký vztah k víře?
Já jsem evangelička. Chodím do křesťanské skupinky, kde si čteme z Bible, mluvíme o víře, hrajeme hry… normálka.
Takže máš křesťanský kořínek?
Naše rodina je celá věřící. Někdo je katolík a někdo evangelík. Já jsem evangelička. Nebyla jsem vychovávaná tak, abych chodila každou neděli do kostela a musela se před každým jídlem modlit. Nepřipadá mi to ale vůbec divné. Naopak! Jen u nás to tak nebylo. Mě naši vychovali takhle: ať věřím v Boha a poslouchám srdce, které řídí Bůh. Řekli mi, že si mám přečíst Bibli a nedělat nic proti biblickým zásadám.
Stejně ale přijde chvíle, kdy se člověk musí pro víru rozhodnout sám za sebe. Už se ti to stalo?
Ano. Já jsem minulý rok svou víru potvrdila konfirmací. (u katolíků biřmování - pozn. red.)
Měla jsi k tomu nějaký speciální důvod?
Osvědčilo se mi to. Vždycky jsem poslouchala maminku a tatínka a srdce. A nikdy mě to nezradilo. Já prostě v Pána věřím. Tak jsem tu svou víru potvrdila.
Bulvár neřeším Některé naše čtenářky jsou ve škole nebo mezi kamarády se svou víru samy. Ty jsi taky v tom šoubyznysu sama, jak tam bojuješ?
Právě tím, že mám víru. Nejsem vzorňačka, taky sem tam něco provedu:-). Jen si nedělám hlavu z nedůležitých věcí. Třeba že o mně v bulváru píšou lži.
Jenže lidi bulváru hrozně věří.
Někteří lidi jsou strašně naivní. Fakt. To je nejhorší, že tomu věří! My si to doma koupíme a máme z toho legraci, protože jsou to úplné nesmysly. Ale třeba moje babička si koupí časopis a říká mamce: "Drbům o Ewě já nevěřím, ale píšou tu, že ta Cameron Diaz se prý rozešla…"
Pořád dostáváš různé otázky. Je těžké najít odpovědi?
Je to těžké. Já ve svém věku na nějaké věci ještě názor nemůžu mít, protože nemám zkušenosti. Zatím ale dostávám otázky typu: "Máš kluka?" "Nemáš kluka?" Na to se ptá snad každý novinář.
A máš kluka?
Nemám!
Jak to je s tím chozením a kamarádstvím? Některé časopisy píšou, že jak se holka postaví na nohy, už se má rozhlížet po klucích a ve třinácti má málem zmeškáno.
Já si myslím, že není špatné, když s někým chodíš třeba ve třinácti. Když se někdo zamiluje takhle brzo a on to zrovna není drogový dealer a je to slušný kluk, tak proč ne? Nikam bych ale nespěchala a na nic netlačila, to přece musí přijít samo. Někdo se zamiluje v 19 a někdo už ve 13. Na každého přijde ta první láska jindy, tak ať si ji prožije, ne?
Co kamarádství? To je někdy mezi holkami dost ošemetná věc. Znáš takové to: Jé, holky viděly jste, jaké měla hrozné tričko?!
No to znám. Přesně! To se mi stává dodnes. To pomlouvání dokonce začala má nejlepší kámoška. Vytvořila si svoji partičku a bylo to takové to: šušky šušky! Když jsem natočila první cédéčko a zvýšil se zájem médií, tak se to ještě zhoršilo. Začala jsem spolupracovat se stylistkou, koupila si nové oblečení, měla jsem lepší věci. Dokonce jsem tenkrát měla strach chodit do školy. Ráno jsem přemýšlela, co si obléknu, aby se mi nesmála. Hodně jsem si to brala. Pak jsem si ale uvědomila, že je to jedno. Přestala jsem si toho všímat a chodím v tom, v čem se cítím dobře. Teď už ta kamarádka vyšla ze školy, tak je pokoj.
Ty jsi vlastně v devítce. Co máš v plánu dál?
Chci na gymnázium do Českého Těšína. Přemýšlela jsem taky o konzervatoři. Nebo že bych šla do Polska. Tam je škola, kde se učí režie, herectví, zpěv, tanec a točí se tam filmy. Často ale jezdím do Prahy a vím, že chci dělat muziku, tak nemůžu nikam daleko. Tu školu si chci udělat pro sebe. Chci mít něco vystudované, protože zpívání jednou skončí, tak abych nebyla… :-)
Rockeři a muzika
V létě si hrála na rockovém festivalu Noc plná hvězd. Psali jsme o řádové sestře, která tam jezdila jako zdravotnice a líčila to jako dost drsný zážitek. Chrání tě někdo?
Jasně! Tady…Michal. (směje se na svého managera)
Popral byste se pro ni?
No jistě! Kdyby bylo potřeba!!!
Neměla jsi strach, že se tvrdí rockeři utrhnou ze řetězu a něco provedou?
Strach jsem docela měla. Vlasta Horváth mi říkal, že na pódium někdy lítají i půllitry. Nakonec nelítaly, ale byla jsem na jiných festivalech, kde lítaly. Brala jsem to jako zkušenost. To si fakt budu pamatovat! (Jenže kdyby mi nějaký lahváč přistál na hlavě, tak bych si asi moc nepamatovala, že jo?)
Považuješ proto rockery za divé šelmy?
Kdepak! Já mám v kapele taky rockery a ti jsou strašně v pohodě. Občas sice mluví sprostě, ale jsou to fajn lidi. Mají dobré srdce. Někteří z těch, které znám, umí úžasně hrát na kytaru nebo zpívat. Jenže fanoušci to berou tak, že rock je uřvaná muzika a pivo. Podle mě rocková kapela musí umět hrát a držet při sobě. Já ale nejsem rockerka.
A plánuješ se jí stát? Chceš být drsňačka?
Drsňačka ne, ale rockerka bych byla ráda. Jen nechci kouřit a brát drogy a sedět někde s pivem v ruce. Já miluji takovou muziku, která o něčem je. Hodně záleží na textech.
Je složité najít si téma, o kterém chceš zpívat? Pořád se přece nedá zpívat jen o lásce.
Právě! Teď na své nové desce mám hodně písniček o životě teenagera. O ranním vstávání, o náhodě, o tom, jak se rozcházejí spolužáci po škole, o přátelství a taky o lásce, to musí být, ne!? :-) Pokoušela jsem se napsat i nějaké písničky o Bohu nebo o víře. Takhle zpívat by mě strašně bavilo. To musí být super. A když pak lidé zpívají s tebou! Jenže pak už bych možná nemohla zpívat rebelské písničky, aby to nebyl moc velký kontrast. Mně se moc líbí, jak a o čem zpívají U2… Ale taky se mi líbí Avril Lavigne. Když zpívá U2 nebo Anastacia o tom, že nechtějí válku, tak je to super! Já to obdivuji! Bojím se, že kdybych ve svém věku zpívala o vážných věcech, moc lidí by mi nevěřilo. Aby to nakonec nebylo nechtěně vtipné, že jo!? Na to se musím ještě nějak zaměřit. To se musí promyslet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Virvál Virvál | Web | 20. července 2008 v 18:44 | Reagovat

Skvělej rozhovor, ale s tim křesťanstvim jsem to čet už v Pestrém světě.

2 Virvál Virvál | Web | 20. července 2008 v 18:45 | Reagovat

A má skvělej vkus-já U2 taky zbožňuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama